Když se Ferrero přestane usmívat, v Turecku se zatají dech. Spor o lískové ořechy ukazuje, jak křehká je rovnováha mezi přírodou, kapitálem a trhem.
Ekonomická pohádka o mrazech, plošticích, trpělivosti a moci sladkosti.
Na pobřeží Černého moře se kdysi sklízelo tolik lískových oříšků, že jejich vůně naplňovala celou zemi. Turecko bylo jejich královstvím, protože dvě třetiny světové úrody vycházely z jeho kopců.
A na druhé straně moře, v Itálii, z nich vyrůstala sladká legenda jménem Nutella, oříšková pomazánka koncernu Ferrero. Dlouhá léta panovala rovnováha. Farmáři sklízeli, obchodníci nakupovali, Ferrero vyrábělo. Ale pak přišel rok, kdy se všechno změnilo…. Na jaře udeřil mráz a s ním se rozšířil škůdce (kněžice mramorovaná), který dostal přezdívku mramorovaný zabiják. Úroda se ztenčila, ceny začaly růst a turečtí obchodníci, zvyklí na jistotu italských objednávek, začali spekulovat.
Skupovali co se dalo, a čekali, až Ferrero přijde a zaplatí kolik bude třeba. Jenže Ferrero nepřišlo…
Italská společnost se rozhodla vyčkávat... Čerpala ze zásob, obracela se na Chile a Spojené státy, které v posledních letech rozvíjely vlastní lískové sady. Trh se však místo uklidnění zasekl…, nikdo nechtěl udělat první krok…
Obchodníci tvrdili, že Ferrero drží ceny schválně příliš nízko. (Tím se myslí, že turečtí prodejci lískových ořechů obviňovali Ferrero, že nechce platit férovou tržní cenu. Podle nich se Ferrero záměrně zdržovalo nákupů, aby vytvořilo tlak, protože když výrobce, který kupuje čtvrtinu světové produkce, přestane nakupovat, přebytek na trhu nakonec srazí cenu dolů.)
Ferrero zase říkalo, že Turecko se stalo rukojmím vlastního monopolu. Tvrdilo, že problém není na jejich straně, ale v samotném Turecku, které ovládá většinu světové produkce lískových oříšků (asi dvě třetiny).
A mezi těmi dvěma stranami stál obyčejný pěstitel, který letos sklidil sotva dvě procenta běžné úrody a počítal, kolik dní ještě zvládne zaplatit dělníky. Z ořechu, který měl spojovat svět, se stal nástroj moci.
Z pomazánky, která měla lidem přinášet radost, se stal symbol globální závislosti.
A z kdysi jednoduché otázky „kolik stojí oříšek“ se stala lekce o tom, jak křehká je rovnováha mezi výrobou, přírodou a kapitálem.
Ferrero dnes tvrdí, že má dostatek zásob a že recepturu Nutelly měnit nemusí.
Turecko se obává, že pomalu ztrácí své výsadní postavení.
A svět mezitím sleduje, jak malý ořech odhaluje velkou pravdu, o tom že i sladkost má svou cenu, a že každá surovina, která spojuje kontinenty, může jednoho dne rozdělit ty, kdo ji potřebují.
✴️ Závěrem
Kdyby to byla skutečná pohádka, skončila by větou „a všichni žili šťastně až do smrti.“ Ale tohle není pohádka....,je to příběh o trhu, který se proměnil v šachovnici a o oříšku, který se stal králem.